Emingos stránečky

Tygr bengálský (Panthera tigris tigris) je nejpočetnější poddruh tygra džunglového. Vyskytuje se převážně v okolí ústí řeky Gangy, Indii a Bangladéši.

Popis

Tygří samci měří 2-3 m bez ocasu a 3-4 m včetně, dosahují hmotnosti 180-300 kg a výška v kohoutku činí 91 cm. Délka hlavy činí 25-38cm. Většina tygrů váží v průmeru kolem 260kg, dosahuje délky 3 m (včetně ocasu). Je známo hodně případů kdy tygr přesahoval hmotností 300 kg.

Samice měří 1,5-2 m bez ocasu a 2,5-3 m s ocasem. Váží 100-200 kg. V kohoutku měří zhruba 75 cm, délka hlavy je 20-30 cm. V průměru dosahují samice délky 2,5 m, váhy 150 kg a výšky v kohoutku 80 cm.

Pruhování je méně husté než u ostatních tygrů, černé na žluto až oranžovohňedém podkladě. Jeho zbarvení ho v lesních porostech dokonale maskuje. Černé pruhy na jeho srsti totiž připomínají stíny rostlin a větví.

Výskyt a historie populace

Tygra bengálského můžeme nalézt především v Indii, Bangladéši, Nepálu, Bhútánu, Sundarbanu a Myanmaru (dříve Barma). Z toho plyne že se jedná o lesní šelmu. Přestože žije samotářsky, vytváří si rozsáhlé teritorium o velikosti až 50 km². Podle odhadů se k roku 2005 vyskytuje na světe kolem 4500 jedinců (v osmdesátých letech 19. století čítala populace tygra bengálského na 2.000 kusů). Nejvíce tygrů dnes žije v Indii (3000 kusů) a v Nepálu a Bangladéši (kolem 200 jedinců). Pár zástupců žije také v Myanmaru, ti ovšem již nejsou geneticky „čistí“ kvůli páření se se zástupci jiného druhu. Tygr bengálský je přísně chráněný a v Bangladéší a Indii se pro něho staví přísně chráněné rezervace. Indický Projekt tygr pomohl ke zvýšení populace, na rozdíl od tygra ussurijského (sibiřského) již bengálský tygr nepatří mezi kriticky ohrožený druh.

Podle odhadů žilo v 19. století na naší planetě kolem 50 tisíců kusů, ale kvůli ztrátě přirozeného životního prostředí a pytlákům se jejich počet rapidně snížil. Byli loveni nejen pro jejich kůži, ale také pro jejich kosti a zuby, které se využívaly v tradičním východoasijském lékařství.

Potrava a způsob lovu

Tygr je samotářské zvíře lovící převážně v noci, není to vytrvalý běžec, takže si za své oběti často vybírá slabá nebo zraněná zvířata. Útočí tak, že se nejdříve plíží ke kořisti v trávě (díky jeho maskovaní si ho oběť mnohdy nevšimne ani tehdy, plíží-li se ve velice nízkém porostu) a poté ji rychlým skokem polapí. Kořist usmrtí tak, že jí prokousne hrdlo nebo jí kousne do týla a zlomí vaz. Tygr útočí nejčastěji zezadu, ulovenou kořist si poté odtáhne do houští a její zbytky přikryje listím (tygři se často ke své kořisti opět vrací).

Mezi hlavní složky potravy patří gaurové a buvoli, avšak nepohrdne také menšími zvířaty jako jsou zající, opice, hulmani a pávi. Jsou známy také útoky na nosorožce a mladé slony. Čas od času uloví také predátory jako jsou leopardi, vlci, krokodýli, lišky a dhoulové.

Rozmnožování

Tygr bengálský se rozmnožuje během jara, hledá samici v jejím teritoriu, kde s ní pak 20-80 dní zůstavá. Samice je schopna oplození pouze 3-7 dní. Po úspěšném spáření se samec opět vrátí do svého teritoria.

Samice si poté během 2 týdnů vyhledá doupě (např. ve skalních dutinách nebo pod vyvráceným stromem), ve kterém vrhne 3-4 mláďata. Jsou sice slepá, ale mají už srst podobnou dospělým jedincům. Samice kojí mláďata zhruba 8 týdnů, pak jim začne nosit menši kousky masité potravy. Další dny matka nechává svá mláďata, aby si sama ulovila vlastní potravu. Ještě před dosažením jednoho roku jsou mladí tygři schopni sami lovit.

Bílý tygr

Párek bílých tygrů

V přírodě jsou velice vzácní, avšak v zoo slouží jako populární atrakce. Genetickou odlišnost nejčastěji způsobuje páření mezi rodiči a mláďaty, při kterém dochází ke zkopírování genetického kódu rodičů. Bohužel, takovéto oplození často způsobuje vrozené vady jako jsou například skolióza, poruchy imunitního systému nebo degenerovaná páteř. Navzdory těmto faktům se o takovou mutaci pokouší čím dál více zoologických zahrad, které chtějí nalákat turisty.

Bezpruzí tygři bílí

Existuje také čistě bílá varianta tygra. K takovéto genetické odchylce dochází nejčastěji při páření bratra se sestrou. V Cincinnati se povedlo vyšlechtit bílého tygra bez pruhů v místní zoo, tygrům Bhimovi a Sumitě (bratr a sestra) se každé čtvrté mláďe narodilo bez pruhů. Mláďata byla poté prodána jiným zoologickým zahradám, například do Španělska, Mexika a dokonce i České republiky^[1].

Zajímavosti

• Tygři bengálští jsou často zabíjeni farmáři
• Je jednou z mála šelem, které nelezou na stromy
• Za jednu noc je tygr schopen spořádat na 30 kg masa
• Umí skvěle plavat, uloví i středně velikého krokodýla
• Tygrův řev je možné slyšet až na vzdálenost 3 kilometrů.