Surikata
Surikata (také hrabačka surikata, promyka surikata, Suricata suricatta) je denní pospolitě žijící promykovita šelma.
Výskyt
Surikata obývá suché otevřené planiny jižní Afriky. Také žije na poušti Kalahari.
Čísla
- Hmotnost
- 600 až 975 g
- Délka těla
- 25 až 35 cm
- Délka ocasu
- 17 až 25 cm
- Výška
- až 15 cm
Vzhled
Na obličeji a na spodu těla jsou surikaty hnědé, svrchu stříbrnohnědé, na hřbetě mají osm tmavších pruhů, tmavé kroužky kolem očí a tmavou špičku štíhlého ocasu.
Stavba těla
Surikata používá dlouhé drápy k vyhrabávání doupěte a potravy.
Potrava
Potrava surikaty sestává z hmyzu (termiti, a maso nebo saranče), z pavouků a ze štírů; z menších obratlovců (hadi, ještěrky nebo hlodavci); také však z kořenů nebo z cibulek rostlin.
Rozmnožování a vývin
Březost trvá 11 týdnů a v doupěti se ve zvláštní komoře vyložené travou rodí 2 až 5 mláďat.
Mláďata se rodí slepá, začínají vidět až od 10 - 14 dnů. Dominantní samice brzy opět zabřezne, proto se o její dřívější mláďata musí starat ostatní členové kolonie.
Společenský život
Surikaty tvoří kolonie až o třiceti členech, které žijí v podzemní soustavě nor, které dříve vyhrabaly zemní veverky. Kolonii vévodí dominantní pár, který se smí rozmnožovat. Když přeci jen zabřezne nějaká jiná samice, záleží na dominantním páru, zda a kolik mláďat přežije.
Brzy ráno vylézají surikaty z nor, posedají a sluní se, poté vyhledávají potravu.
Biotop
Suchá savana, polopouště a pouště.
Hlídka proti dravcům
V době, kdy většina členů kolonie hledá potravu, něktěří ze zbytku jsou pověřeni hlídkou proti jestřábům a jiným dravcům. Surikata dobře vidí do dálky, hůře už na blízko.
Hlídky stojí vzpřímené na vyvýšeninách nebo keřích, odkud v případě nebezpečí vydávají varovné pištění nebo kvokání. Ostré štěkavé a vrčivé zvuky jsou nálehavější, oznamují větší ohrožení, po kterém se surikaty ihned ukryjí do nor.